Jak vypadá
srdeční selhání

Pokud srdce nedokáže přečerpat množství krve potřebné k prokrvení ostatních tkání a orgánů, mluvíme o srdečním selhání.

Považuje se za něj i stav, kdy srdce sice krev přečerpat zvládá, ale pouze za cenu vyšších tlaků uvnitř srdečních dutin - jako bychom v autě i pro dosažení malé rychlosti museli sešlápnout plyn až k podlaze.

Srdeční selhání může být chronické (čerpací funkce srdce je omezena dlouhodobě, nebo akutní (k poruše čerpací funkce dochází náhle).

Ačkoli je srdce jeden orgán, obě srdeční komory pracují do jisté míry nezávisle. Srdeční selhání tak může postihovat samostatně jen levou, nebo jen pravou komoru (levostranné nebo pravostranné srdeční selhání), ale také obě komory současně (oboustranné srdeční selhání).

Neschopnost srdce správně čerpat krev má několik následků:

1. Krev se hromadí před postiženým oddílem. V případě levostranného selhání se hromadí v plicním řečišti, v případě pravostranného na dolních končetinách a v játrech – dochází k městnání krve, což se může projevit různým způsobem (např. otoky nohou).

2. Orgány v těle (svaly, mozek, játra, ledviny) jsou v důsledku srdečního selhání nedostatečně prokrveny. Následkem může být vyšší únava, ale také třeba horší funkce ledvin.

Tyto následky se mohou navíc různě kombinovat – někteří pacienti tak mohou mít výrazné městnání krve, avšak prokrvení orgánů není postiženo. U jiných pacientů je patrný velmi omezený srdeční výdej (srdce pumpuje velmi málo krve), ale jen malé nebo vůbec žádné známky městnání.

 

Jaké mají pacienti se srdečním selháním potíže?

Typickou potíží pacienta postiženého srdečním selháním je dušnost.

Tu pociťuje nemocný zpravidla při námaze - zadýchává se při chůzi do schodů, kdy musí zpravidla zastavit a odpočinout si. Potíže při námaze jsou pro srdeční selhání typické, pracující svaly vyžadují přísun většího množství krve, což omezeně výkonné srdce není schopné zajistit. Intenzita dušnosti je různá, některé nemocné trápí malá nebo dokonce žádná dušnost, jiní se zadýchají při minimální námaze. V pokročilejším stádiu onemocnění mohou pacienti trpět dušností i v klidu.

Pro srdeční selhání je také typická dušnost v noci, k níž dochází buď při prvních projevech dosud nezjištěného onemocnění, nebo při zhoršení již známého onemocnění. Takový pacient se během noci vzbudí, musí se posadit a vydýchat (tzv. ortopnoická dušnost). Často pacienti udávají, že se jdou nadechnout čerstvého vzduchu k otevřenému oknu. Pokud s tímto stavem nic nedělají a nevyhledají lékaře, dušnost se může dále zhoršovat- pacienti si často sami všimnou, že jim vodorovná poloha vleže vadí, a situaci řeší větším počtem polštářů. Dotaz na počet polštářů proto patří k obvyklým otázkám lékaře, pokud má na srdeční selhání podezření. U některých pacientů dojde dušnost do takové fáze, že nejsou schopni v noci ležet v posteli a spí v křesle.

U akutního srdečního selhání může vzniknout dušnost velmi rychle a může být velmi těžkého stupně - u pacienta s akutním otokem plic (edémem - např. při hypertenzní krizi nebo infarktu) může těžká dušnost vzniknout během několika málo minut.

Častou potíží pacientů se srdečním selháním bývají pocit únavy a nevýkonnost. Selhávající srdce není schopné během fyzické činnosti zvýšit objem přečerpané krve tak, aby to stačilo potřebám svalů. Dušnost a nevýkonnost se většinou objevují současně.

Typickým příznakem pravostranného srdečního selhání jsou otoky nohou, kterých si pacienti většinou všimnou. Otoky bývají měkké, do oteklé dolní končetiny je možné vytlačit důlek.

Při pravostranném selhání dochází také k městnání krve v játrech, což vede k jejich zvětšení. Toho si pacienti zpravidla nevšimnou, až při velkém zvětšení si stěžují na neurčitý pocit tlaku a tíhy pod pravým žeberním obloukem (v místě, kde jsou játra uložena). Městnáním krve v játrech může dojít k filtraci volné tekutiny do břišní dutiny (odborně ascites). Potíže s ascitem závisejí na množství volné tekutiny v břiše - pokud je jí více, tlačí ascites na bránici a zhoršuje dušnost. Při městnání krve v játrech je také narušen tok krve ze zažívacího traktu (krev ze zažívacího ústrojí odtéká dále do jater). Zhoršený odtok krve za zažívacího traktu vede k nechutenství a následnému hubnutí.

Pacienti se srdečním selháním mohou pociťovat bušení nebo přeskakování srdce. Srdeční selhání totiž může být provázeno různě závažnými poruchami srdečního rytmu. Vážnější poruchy srdečního rytmu mohou vést také k náhlé ztrátě vědomí.

Méně častým projevem srdečního selhání je váhový úbytek, k němuž dochází vlivem nechutenství při pravostranném srdečním selhání s městnáním krve v břišních žilách. Pokud je srdeční selhání spojeno s výraznějším zavodněním (otoky dolních končetin nebo přítomností tekutiny v dutině břišní), může být naopak projevem srdečního selhání váhový přírůstek, případně změna obvodu břicha - pacienti nemohou obléct nebo dopnout dříve používané oblečení.

Zejména u těch nemocných, kteří v důsledku věku trpí zhoršením kognitivních funkcí (myšlení), může nižší prokrvení mozku vést k prohloubení zmatenosti či depresí. Pacienti mohou také pozorovat snížený výdej moči, chladné končetiny, případně mohou mít známky cyanózy (fialové zbarvení kůže), které se u srdečního selhání vyskytuje zejména kolem úst a na prstech rukou a nohou.

Potíže mohou být různé a konkrétní příznak (například zhoršení zmatenosti u staršího člověka) musí být dán do kontextu s dalšími příznaky či obtížemi. Jeden příznak sám o sobě ještě nemusí znamenat srdeční selhání.